MŮŽE OČKOVÁNÍ ZPŮSOBIT PROBLÉMY?

Očkování může určitým chorobám v krátké době zabránit, ale užitečnost této metody prevence je nejistá. Poskytují tyto nemoci nějakou výhodu, kterou nechápeme? Možná jim bráníme v nějaké oběti pro větší dobro.

Z perspektivy stáda nebo druhu nemoc představuje posilující faktor. Příliš velký počet příslušníků většinou vede k vypuknutí nemoci, což sníží velikost stáda a očistí stádo (nebo druh) vyhubením slabších jedinců. To je samozřejmě Darwinovo přežití nejzdatnějších v praxi. Nemoci jako vzteklina a psinka v historii provedly tento „očišťovací efekt“ u populace vlků, když to bylo potřebné (ačkoli dynamika vlčích smeček má tendenci omezovat vysoké počty lépe než většina druhů a určité lépe než moderní lidé),

Základním dilematem je v podstatě to, že očkování vede k oslabení genofondu, a tedy celkového stavu dané populace. Jedním ze způsobů, jak se to děje, je dovolit žít jedincům, kteří by jinak podlehli nemoci. Přínos procesu nemoci uznal a elegantně potvrdil homeopatický lékař Higinio Perez z Mexika, který působil na začátku tohoto století: „Nestačí zajistit ochranu jedince, který je přechodným jevem. Důležitější je chránit druh.

I když se tato koncepce může zdát drsná, zvláště podle západního myšlení, naše pochopení národního nebo domorodého myšlení naznačuje, že nechat slabé jedince zemřít bylo jasně chápáno nejen jako přijatelné, ale taky správné. Tyto kultury dlouho uznávaly výhody takové praxe a zůstávaly v rovnováze se svým životním prostředím nesrovnatelně delší časová období než dnes my. Západní společnost si cení práva jedince na existenci, proto se snažíme zachránit všechny jedince. Naše převrácení Perezova důrazu je jak v říši člověka, tak v říši domácích zvířat hlavním faktorem ve stále se zhoršujícím zdraví jedinců a druhů. Dokonce bych řekl. že vede k degeneraci druhu.

Čínský ideogram pro krizi je tvořen kombinací piktografu pro nebezpečí s piktografem pro příležitost. Existuje stará škola myšlení, která tvrdí, že nemoc je ve skutečnosti součást vývoje na fyzické a mentální úrovni. Krize nemoci představuje příležitost pro růst. Mám přítele, jehož neočkované dítě učinilo velké pokroky po horečnatých onemocněních. Po jedné epizodě s horečkou začalo chodit, po další epizodě začalo mluvit. Očkování by možná zabránilo těmto horečkám, a tedy i ziskům, které následovaly. Toto je možná jedno vysvětlení pro poruchu pozornosti, hyperaktivitu a další problémy s chováním a vývojem u dětí. Ty se vyskytují dnes na epidemických úrovních a v několika posledních desetiletích se jejich počet zvýšil. Je pouze náhoda, že roto zvýšení odpovídá snaze o masivní očkování děti? Je zřejmé, že očkování je škodlivé nejen pro druhy, ale také pro jedince.

Když jsem poprvé slyšel, že vakcína může skutečně způsobit nemoc, byl jsem skeptický. Samozřejmě jsem věděl o alergických reakcích a dalších rychlých odezvách, ale domníval jsem se, že tyto počáteční reakce jsou rozšířením problému. Vzpomínám si však na případ milé perské kočky, která žila u stejně milé ženy.

Fluffy měla opakující se záchvat cystitidy (zánětu močového měchýře), které velmi odolávaly konvenční i homeopatické léčbě. Navzdory skutečnosti, že se mi líbila opatrovnice Fluffy (a Fluffy), nerad jsem o ní slyšel, protože to byl velmi skličující případ. Infekce močového měchýře nebyly nikdy zvládnuty na dlouho, než se zase vrátily. Jednoho dne jsem kontroloval záznam, abych zjistil, co mám dělat dál, když jsem najednou na něco přišel. Záchvaty cystitidy byly vždy asi měsíc po každoročním očkování. Navrhl jsem opatrovnici Fluffy, abychom její kočku už neočkovali. Od té doby jsem u Fluffy už nikdy nemusel léčit cystitidu. Mohu jen uzavřít, že očkování může skutečně způsobit nemoc – i předpokládanou infekci.

Dnes je nejběžnějším problémem vyvolaným očkováním stav, který je smrtelně vážný, způsobující velké utrpení mezi kočkami a kočičími společníky. Fibrosarkom, druh rakoviny, se vyskytuje stále častěji jako důsledek očkování. Vakcíny, které jsou do toho zapleteny, jsou vakcíny proti vzteklině a viru kočičí leukemie. Tyto druhy rakoviny vznikají v místě injekce jedné z těchto vakcín. Vědci identifikovali v mnoha případech v rakovinné hmotě částečky vakcíny. Spojení je tedy zřejmé. Mnoho veterinářů dnes mluví o těchto rakovinách jako o sarkomech z vakcíny. Fibrosarkomy jsou maligní a průměrná délka života postiženého je necelé tři roky od vzniku rakoviny. Žádné léčení se neukázalo jako úspěšné. I při agresivním chirurgickém zákroku se tato rakovina u velké většiny koček vrací. Někteří přední veterináři doporučují dávat očkování do nohy nebo i do ocasu (au!), aby se dala provést amputace jako schůdná možnost pro případ vzniku rakoviny. Má to smysl?

Důkazů o škodách způsobených očkováním u lidí je mnoho. S problémy je nejčastěji spojen černý kašel, i když všechny vakcíny mohou vyvolávat reakce a vyvolávají je. Jednou 2 nejběžnějších reakcí na Černý kašel jsou abnormální dýchací potíže. Tyto abnormality se vyskytují podle typického vzorce reakcí na stres. Tento vzorec zahrnuje stadium poplachu (první reakce), stadium odporu (pokus těla negovat stres) a pak stadium vyčerpání (kdy se tělesné zdroje zmenšují).

Syndrom náhlého úmrtí dítěte se také vyskytuje po očkování proti úplavici-černému kašli tetanu podle stejného vzorce s řadou úmrtí během třítýdenního období stresu po očkování. Mladší děti umírají často v tomto období (období poplachu) a starší děti později (období vyčerpání). Podle některých studií je úmrtnost dětí ve třech dnech po tomto očkování osminásobek průměru. Kromě toho 85 procent případů syndromu náhlého úmrtí dítěte se vyskytuje během věku, kdy jsou děti očkovány proti úplavici černému kašli-tetanu. V roce 1976 Japonsko zvedlo minimální věk dítěte pro očkováni proti černému kašli na dva roky V té době z Japonska zmizel syndrom náhlého úmrtí dítěte. V roce 1950 byly Spojené státy na třetím místě na světě ve statistice dětské úmrtnosti. V osmdesátých letech se zemí podařilo snížit úmrtnost a dostala se na sedmnácté místo a v roce 1994 byla na jednadvacátém. Může to souviset s našimi tvrzeními o „nejvíce očkovaných dětech v historii“? Japonsko na druhé straně bylo v roce 1975 na sedmnáctém miste a v roce 1990 se zařadilo na první místo.