VZESTUP A PÁD HOMEOPATIE V 19. STOLETÍ VZKŘÍŠENÍ HOMEOPATIE VE 20. STOLETÍ HISTORICKÝ POHLED HOMEOPATIE VE STARÝCH DOBÁCH

VĚDA HOMEOPATIE HAHNEMANN ZAČÍNÁ REVOLUCI MINIMÁLNÍ DÁVKA ORGANON A JINÁ DÍLA ÚSPĚCHY PŘI LÉČENÍ CHOLERY

HAHNEMANNOVI POKRAČOVATELÉ DEVATENÁCTÉ STOLETÍ DVACÁTÉ STOLETÍ HOMEOPATIE VE SVĚTĚ V SOUČASNÉ DOBĚ DRUHÉ SIMILIUM


HOMEOPATIE VE STARÝCH DOBÁCH


Samuel Hahnemann homeopatii neobjevil. Základní pojetí homeopatie jako léčení pomocí podobné látky bylo v lidské historii objeveno mnohokrát. Zmiňoval se o ní a používal ji Hippokrates a během času vzniklo a zase zaniklo mnoho různých praktik vycházejících z homeopatických principů.
Jedna z těchto praktik se používala v starověké Indii a nazývala se visa chikitsa. Vznikla přibližně před 3 500 lety v době, která se nyní označuje jako doba Mahábháraty. O vise chikitse se mluví v knize Discourses on Mahahharata (Pojednání o Mahábháratě) od P. R. Sarkara, v kapitole s názvem Medical Science of the Age (Lékařská věda věků). (Anglické vydání 1981, Ananda Press, Calcutta, India)
V tomto systému se používají různé typy jedovatých látek k léčení kousnutí jedovatými živočichy. Například hadí jed, pavouci jed a štíří jed se používaly k léčení uštknutí hadem, pavoukem nebo štírem.
V jednom příběhu z této doby Mahábháraty byl svými nepřáteli Kuruovci otráven Bíma. Odborníci na áyurvédu mu poté dali injekci z jedu a on, se vyléčil. To ukazuje, že lidé té doby byli obeznámeni s principem užívání jedů k vyléčení otravy jedy.
Homeopatie v té podobě, jak ji vyvinul Hahnemann, nepoužívá injekcí. Léky se vstřebávají jednoduše tak, že přijdou do kontaktu s povrchem sliznice, jako například když se rozpouštějí pod jazykem.
Systém užívání jedů k léčení otrav visa chikitsa se postupem času začal přehlížet a už se nepoužívá.